OTH Hořovice - Tenisáci Benešov 7 : 6

Cesta do Příbrami sněhovými závějemi, ač s obavami, proběhla bez komplikací a sportovní hala (malá a "bioskovitá") byla zavčas všemi vozy nalezena. Sestava dorazila stejná jako před týdnem do Prahy, kdy uhrála solidní remízu a ustrašení jsme před zápasem nebyli ani tentokrát. To jak vzrušující zápas měl přijít však zřejmě nikdo nečekal. I když pravda, věty "To bylo ale vzrušující!" byste se od Jindry nebo Jardy po zápase nedočkali. Za to "To jsem zase zešedivěl" jsme mohli slyšet víckrát, a tentokrát jsme tomu všichni věřili.

Utkání začlo možná trochu překvapivě dvěma šancemi na straně Tenisáků, poté se ale otřepali domácí a také začali prověřovat Stibůrka. Hrálo poměrně vyrovnaně bez výraznějších chyb. Po jednom kontru hostů a centru ze strany se dostal míč s přispěním bránícího hráče do brány. Tradičně však Tenisáci neudrželi vedení dlouho. Konkrétně asi 15 vteřin a to možná ještě přeháním... Těsně před koncem poločasu došlo k další smutné klasice Tenisáků - gól těsně před koncem poločasu. Soupeř vyrovnával na 2:2 a za tohoto stavu se šlo do kabin.

Druhá půle se podobala té první, akorát jsme většinou času museli dotahovat my. Ještě jednou jsme se dostali do vedení díky skryté střele Hocka k tyči. Ten poté svojí vítěznou grimasou dal všem najevo, kdože se to tentokrát blýskl. A to nebylo naposledy, kdy hrál tento aktér hlavní roli... Jak již bylo řečeno, role týmů se poté trochu obrátili. Tenisáci dostávali branky po zbytečných chybách ve středu hřiště a měli se proč na sebe zlobit. Naštěstí pro ně, ale na tento vývoj dokázali reagovat. Střelecky se v těchto chvílích prosazoval Zoubek, který nakonec zkompletoval hattrick.

A závěr zápasu měl skutečně gule. Dvě a půl minuty před koncem se do zápisu o utkání dostal opět Hocek, tentokrát díky červené kartě. Obdržel ji za oplácení poté co ho obránce soupeře zákeřně štípl (slovy Hociho) "přesně do špeku" (na způsob odplaty se případně ptejte samotného aktéra). To znamenalo, že za stavu 6:5 pro Hořovice a v čase 37:30 jsme měli hrát dvouminutové oslabení. To jsme ovšem odbránili dobře a co víc - zahrozili v něm. Na hrotu hrál Pivoňka a po rychlém brejku dokázal střelou od tyče do brány vyrovnat. V oslabení a minutu před koncem! Hrálo se ale dál a byla zde další šance na zvrat. Tentokrát však byla tyč po výhozu Stibůrka proti. Skončilo oslabení a cíl byl jasný - udržet remízu. Nebezpečná situace před bránou byla zažehnána... do konce utkání zbývá 7 vteřin... míč vyváží Mareš... a hle co nevidí - v náběhu má dva své spoluhráče a v cestě jim stojí jediný protihráč. To je osudová chvíle! Teď se může rozhodnout! A taky rozhodne. Přihrávka je obráncem vystižena a ten ho ihned servíruje svým spoluhráčům, kteří než by se sprintem vraceli, tak snad už jen odevzdaně postávali před bránou Tenisáků. A jak se jim to vyplatilo. V situaci 2 na brankáře si poradili a skórují!! Na světelné tabuli svítí skóre 7:6 a čas do konce 0.9 vteřiny...

Ehm, vyrovnat se již nepodařilo.

Nemá cenu se zde rozepisovat o zklamání a naštvání, které se po zápase v některých hráčích mísilo. Náskok na prvního sestupujícího je 6 bodů, kontakt s týmy nad námi je a čeká nás většina (7 z 11) zápasů doma. Po vystřízlivění a uvědomění si našich možností se tedy dá říci jedno. Tenisáci jsou tu a po Vánocích tu budou ještě víc! :-)

Sestava: Stibůrek - Božovský, Mareš, Sysel, Jíša - Pivoňka, Zoubek, Hocek, T. Moravec